Krátce po jmenování generálním vikářem, odpověděl P. Jan Paseka na několik dotazů.
Jaké jsou první pocity po oznámení Vašeho jmenování?
Do této nové funkce jdu s důvěrou v Boha. Byl jsem moc rád, že jmenování bylo oznámeno v den památky Panny Marie Guadalupské, protože Pannu Marii mám velmi rád. Dostal jsem mnoho krásných přání a příslibů, že na mě lidé budou pamatovat v modlitbě. To mě moc potěšilo.
Zvažoval jste, jestli tuhle službu přes Vaše mládí třiceti osmi let přijmout?
Když mě pan biskup Jan požádal, abych vykonával službu generálního vikáře, sám pro sebe jsem si pomyslel, že jsem na tuto funkci příliš mladý. Ale v tu chvíli mně probleskla v mysli slova z první kapitoly proroka Jeremiáše: „Neříkej: Jsem ještě příliš mladý, neboť kamkoliv tě pošlu, půjdeš.“ Toto Boží slovo jsem si vybral při své primiční mši svaté. A toto slovo mi Pán připomenul ve chvíli, kdy mě pan biskup Jan oznámil, že mě bude jmenovat generálním vikářem. Byla to chvíle milosti. Příliš mladý jsem se cítil už před dvěma lety, kdy mě pan biskup Jan povolal do funkce biskupského vikáře pro pastoraci. V jednom rozhovoru jsem mu říkal, že jsem na tuto funkci ještě mladý. A on mi řekl: „To nevadí, zestárneš…“
Na co se chcete zaměřit v prvních měsících?
Na kněze. Nejprve navštívím všechny okrskové vikáře a budu s nimi mluvit o situaci v jednotlivých vikariátech. Musíme se společně zamyslet nad tím, jak fungují nebo nefungují farnosti, jak vykonáváme duchovní správu nyní a jak ji konat v budoucnu. V den jmenování, jsem všem kněžím v diecézi napsal dopis, mimo jiné i o potřebě zamyslet se nad tím, jak vhodně a účinně hlásat Kristovo evangelium v dnešní době. Velkou pomocí nám k tomu může být apoštolská exhortace papeže Františka Evangelii gaudium a kniha J. Mallona Proměna farnosti. O těchto tématech chci s kněžími mluvit. Na pozici generálního vikáře chci být na prvním místě oporou diecéznímu biskupovi. Jmenování generálním vikářem vnímám jako službu.
Co myslíte, že bude nyní stěžejní záležitostí v diecézi?
Postupně musíme udělat novou koncepci naší diecéze. V budoucnu nebudeme moci obsadit všechny farnosti knězem, tak jak to je nyní. Bude to velký úkol, abych s lidmi o těchto věcech mluvil a vysvětloval jim některé kroky, které budu muset udělat. To bude asi nejtvrdší oříšek k rozlousknutí.