Cookie Consent by Free Privacy Policy Generator website

O Elišce Pretschnerové na rádiu Proglas


Datum:

Poslechněte si rozhovor se sestrou Zdislavou Noskovou OSF, postulátorkou beatifikačního procesu sestry Elišky.

O Elišce Pretschnerové na rádiu Proglas

V současné době byl obnoven beatifikační proces Školské sestry sv. Františka S. M. Elišky Pretschnerové OSF, služebnice Boží, který byl zahájen 1. června 2001 v královéhradecké diecézi. Této velké osobnosti se bude věnovat pořad studia Vojtěch v cyklu „Dotýkání světla“. Uslyšíte ho 29. srpna 2014 ve 22.00 h a 31. srpna v 17.30 h.

Postulátorkou beatifikačního procesu byla ustanovena sestra Zdislava Nosková OFS, která studiu Vojtěch Radia Proglas poskytla rozhovor. V pořadu uslyšíte i některé z mnoha vzpomínek na sestru Elišku od osob, které se s ní v životě setkaly a ve kterých zanechala nesmazatelné dojmy.

Sestra Marie Eliška Pretschnerová, křestním jménem Anna, se narodila jako dcera lesníka dne 26. září 1911 v Nových Zámcích v Čechách, dřívější okres Městec Králové. Vystudovala s výborným prospěchem Učitelský ústav Kongregace Školských sester OSF (Ordinis sancti Francisci) v Chrudimi. Později byla přijata do kandidatury Kongregace v Praze - Břevnově, kde bylo v této době sídlo generální správy. Zde složila sestra Eliška - toto jméno dostala jako řeholní jméno při obláčce - 13. srpna 1932 řeholní sliby. Od této chvíle žila své povolání jako členka školské františkánské Kongregace příkladně věrně v plném darování se Bohu a službou svému řeholnímu společenství. Své vzdělání doplnila maturitou na Dívčím reálném gymnáziu Kongregace v Praze a byla přijata ke studiu fyziky a matematiky na Univerzitu Karlovu v Praze. K ukončení studia jí chyběla pouze poslední závěrečná zkouška, když byly všechny vysoké školy z nařízení německé vlády uzavřeny. Sestra Eliška konala potom různé práce podle toho, jaké poslání od svých představených dostávala. S radostí přijala také úkol vyučovat náboženství na školách v okrajových částech Prahy.

Studium na vysoké škole mohla sestra Eliška ukončit až po po válce v r. 1945. Vyučovala potom matematiku a fyziku na Gymnáziu Kongregace v Praze - Vinohradech až do jeho zrušení v r. 1948. V této době byla pověřena také důležitým úkolem ve vlastním řeholním společenství jako magistra početné skupiny novicek. V následujících těžkých letech, především při soustřeďování sester, jejich internaci a dalších tvrdých likvidačních opatřeních komunistické vlády, byla sestra Eliška pro všechny sestry příkladem svou prostou a neokázalou statečností. Byla vždy tam, kde byla situace nejtěžší. Otevřené srdce, citlivý přístup, pohotovost pustit se do neobtížnější práce byly velkou podporou vyšším představeným a všem sestrám dodávaly pocit bezpečí. Stejně tak tomu bylo i v době politického uvolnění v letech 1967 až 1969, kdy nedbala varovných hlasů k potřebné opatrnosti a s malou skupinou odvážných pracovníků stála v první linii boje, kde se nikdo nemohl šetřit, nemohl ukrýt.

Hodnota života, i sebe více skrytého, ale ponořeného do Boha, vyzařuje světlo a je pro druhé zárukou a jistotou o správnosti cesty. Sestra Eliška se v roce 1969 dostala na zvláštní povolení do Říma, do sídla generální správy, rovněž tak na mimořádnou generální kapitulu v témže roce do Merana, kam byla vyslána ještě s dalšími delegátkami provincie. V závěru dalšího roku byla na řádné generální kapitule zvolena generální představenou celé Kongregace. Sestry z ostatních provincií, i když sestru Elišku většinou neznaly, vycítily osobnost.

Ve funkci generální představené zůstala sestra Eliška po opětovném zvolení až do roku 1983, kdy se vrací zpět do vlasti. Zde umírá 4. května 1993 v Charitním domově v Hoješíně. Je pohřbena na hřbitově ve Slatiňanech. Každoročně 4. května si připomínáme den úmrtí S. M. Elišky OSF. Školské sestry sv. Františka spolu s farností Slatiňany, kde je S.M. Eliška pohřbena, zvou věřící ke slavnostní bohoslužbě. Po ní následuje průvod k hrobu sestry Elišky a další duchovní program.

10. června 2006 byla S. M. Elišce OSF Institutem františkánských studií udělena in memoriam Plaketa sv. Anežky České za celoživotní přínos pro rozvoj františkánské spirituality u nás i ve světě a za mimořádné úsilí o uskutečňování reforem po II. vatikánském koncilu v našich zemích. Cenu převzala S. M. Květa Vinklárková OSF, provinční představená.